NGC 654
| NGC 654 | |
|---|---|
.jpg) Otevřená hvězdokupa NGC 654 a mlhoviny VdB6, LDN 1332,1334,1337 v souhvězdí Kasiopeji | |
| Pozorovací údaje (Ekvinokcium J2000,0) | |
| Typ | otevřená hvězdokupa |
| Třída | II3m[1] |
| Objevitel | William Herschel |
| Datum objevu | 3. listopadu 1787 |
| Rektascenze | 1h 44m 0s[2] |
| Deklinace | +61°53′6″[2] |
| Souhvězdí | Kasiopeja (lat. Cas) |
| Zdánlivá magnituda (V) | 6,5[2] |
| Úhlová velikost | 5'[3] |
| Vzdálenost | 1,6 kpc |
| Absolutní magnituda (V) | 7,36 |
| Označení v katalozích | |
| New General Catalogue | NGC 654 |
| Collinderův katalog | Collinder 18 |
| Melottův katalog | Melotte 9 |
| Jiná označení | NGC 654, OCL 330,[2] Cr 18,[4] Mel 9[5][6] |
| (V) – měření provedena ve viditelném světle | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
NGC 654 je otevřená hvězdokupa v souhvězdí Kasiopeji vzdálená od Země přibližně 6 660 světelných let.[2] Objevil ji William Herschel 3. listopadu 1787.
Pozorování
[editovat | editovat zdroj]
Hvězdokupa se na obloze nachází 2,5° severovýchodně od hvězdy Ksora (δ Cas), směrem ke hvězdě Segin (ε Cas). Je to hvězdokupa s velmi malými rozměry, kterou je možné pozorovat až velkými triedry nebo malými dalekohledy. Její hlavní hvězdy se nachází na jižní straně a jsou to žlutý veleobr s magnitudou 7,3 a označením HD 10494 a modrý veleobr s magnitudou 9,6 a katalogovým označením HIP 8074, která je obklopena reflexní mlhovinou vdB 6. Ostatní hvězdy nedosahují 10. magnitudy a mohou být pozorovány dalekohledy o průměru 100 až 120 mm nebo většími.
Pouhých 40' jihovýchodně od NGC 654 se nachází hvězdokupa NGC 663 a necelé dva stupně jihozápadně leží jasná hvězdokupa Messier 103.
Hvězdokupu je možné snadno pozorovat zejména na severní polokouli, na jejíž velké části je hvězdokupa cirkumpolární. Naopak na jižní polokouli je její pozorování omezeno pouze na tropické a subtropické oblasti.[7] Nejvhodnější období pro její pozorování na večerní obloze se zhruba kryje s obdobím podzimu na severní polokouli, přesněji od září do ledna, ale na severní polokouli zůstává viditelná vysoko na obloze v ještě delším období během roku.
Historie pozorování
[editovat | editovat zdroj]Hvězdokupu objevil William Herschel 3. listopadu 1787 spolu s dalšími blízkými otevřenými hvězdokupami během svého pozorování severní části Mléčné dráhy. Popsal ji takto: "malá hvězdokupa tvořená poměrně jasnými hvězdami, značně bohatá."[8] Jeho syn John ji později znovu pozoroval a zařadil ji do svého katalogu mlhovin a hvězdokup General Catalogue of Nebulae and Clusters pod číslem 387.[9]
Vlastnosti
[editovat | editovat zdroj]Hvězdokupu tvoří přibližně 60 hvězd, mezi kterými jsou i hvězdy před hlavní posloupností,[10] jejichž stáří může být 10 milionů let nebo i méně, zatímco ostatní hvězdy mají stáří kolem 15 až 20 milionů let, takže tvorba hvězd asi pokračovala i po vzniku hlavních členů hvězdokupy. Hvězdy s hmotností 1,7 nebo větší, kterým v případě této hvězdokupy odpovídá jejich zdánlivá magnituda 17, již však pravděpodobně dosáhly hlavní posloupnosti. Mezihvězdné prostředí uvnitř hvězdokupy se zdá být velmi řídké a dokazuje to i slabá absorpce záření hvězd ve středu hvězdokupy. Absorpce záření okrajových hvězd je naopak vyšší a díky tomu se můžeme domnívat, že zbylý plyn mohl být odehnán silnými hvězdnými větry nejhmotnějších hvězd, nebo výbuchy supernov.[11]
Hvězdokupa NGC 654 a s ní spojená mlhovina vdB 6 jsou součástí OB asociace Cassiopeia OB8, která se rozprostírá směrem ke středové oblasti souhvězdí Kasiopeji. Při její odhadované vzdálenosti kolem 2 600 parseků (8 500 světelných let) se nachází v rameni Persea mezi sousedními asociacemi Cassiopeia OB1 a Perseus OB1. Mnoho členů této asociace je možné pozorovat i malým triedrem a patří do ní také některé další nejznámější otevřené hvězdokupy v souhvězdí Kasiopeji, jako například Messier 103, NGC 663 a NGC 659.[12]
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku NGC 654 na italské Wikipedii.
- ↑ SEDS.org: Revised NGC Data for NGC 654 [online]. [cit. 2017-03-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-01-07. (anglicky)
- ↑ a b c d e SIMBAD Astronomical Database: Results for NGC 654 [online]. [cit. 2017-03-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ NGC 654: SEDS Messier Objects Database [online]. [cit. 2017-03-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ COLLINDER, Per. On Structural Properties of Open Galactic Clusters and their Spatial Distribution. Catalog of Open Galactic Clusters. S. B1-B46. Annals of the Observatory of Lund [online]. 1931 [cit. 2017-03-16]. Čís. 2, s. B1-B46. Dostupné online. Bibcode 1931AnLun...2....1C. (anglicky)
- ↑ MELOTTE, P. J. A Catalogue of Star Clusters shown on Franklin-Adams Chart Plates. S. 175. Memoirs of the Royal Astronomical Society [online]. 1915 [cit. 2017-03-16]. Roč. 60, s. 175. Dostupné online. Bibcode 1915MmRAS..60..175M. (anglicky)
- ↑ DeepSkyPedia - List:Melotte [online]. [cit. 2017-03-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-02-02. (anglicky)
- ↑ Deklinace 62° severním směrem odpovídá úhlové vzdálenosti 28° od severního nebeského pólu. Severně od 28° severní šířky je tedy tato hvězdokupa cirkumpolární (nikdy nezapadá), zatímco jižně od 28° jižní šířky objekt vůbec nevychází nad obzor.
- ↑ SLOTEGRAAF, Auke. Deep Sky Observer's Companion: NGC 654 [online]. [cit. 2017-03-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ The NGC/IC Project: Results for NGC 654 [online]. [cit. 2013-07-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-05-28. (anglicky)
- ↑ STONE, R. C. Membership in the young open cluster NGC 654. S. 803–810. Astronomy and Astrophysics [online]. Únor 1977 [cit. 2017-03-17]. Roč. 54, čís. 3, s. 803–810. Dostupné online. Bibcode 1977A&A....54..803S. (anglicky)
- ↑ PANDEY, A. K.; UPADHYAY, K.; OGURA, K., et al. Stellar contents of two young open clusters: NGC 663 and 654. S. 1290–1308. Monthly Notices of the Royal Astronomical Society [online]. Duben 2005 [cit. 2017-03-17]. Roč. 358, čís. 4, s. 1290–1308. Dostupné online. DOI 10.1111/j.1365-2966.2005.08784.x. Bibcode 2005MNRAS.358.1290P. (anglicky)
- ↑ MURDIN, Paul. M103. Encyclopedia of Astronomy and Astrophysics, Edited by Paul Murdin, article 6103. Bristol: Institute of Physics Publishing [online]. Listopad 2000 [cit. 2017-03-17]. Dostupné online. DOI 10.1888/0333750888/6103. Bibcode 2000eaa..bookE6103.. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu NGC 654 na Wikimedia Commons - Simbad – NGC 654
- Atlas of the Universe: seznam otevřených hvězdokup
